Ing. arch. MARTIN ŠVEC

Radnice a kulturní centrum Kohoutovice

Soutěžní návrh na novou budovu kulturního centra a úřadu městské části v Brně Kohoutovicích. Dům napůl v přírodě a napůl mezi panely - na nejvýše položeném sídlišti v Brně. Jako inspirace posloužily výrazné kohoutovické stavby - věžový vodojem a vyhlídková kavárna Grand Prix.

Účel budovyObcanská stavba
Datum uveřejnění2016-07-06
Doba provádění
Ročník0.
Architektonická soutěž
Měřítko modelu

Autorská zpráva

Celkové řešení umístění stavby

Stavba přiléhá k Libušině třídě a stává se posledním článkem prstence veřejných budov, které vznikly v době výstavby sídliště a které utváří jedno z center městské části. Obě strany tušeného náměstí jsou ve stávajícím stavu nešťastně rozděleny čtyřproudou komunikací, navíc zvýšenou oproti původnímu terénu. U budov tak vznikají veřejné prostory sice samy o sobě poměrně příjemné a obyvatelné, nicméně propojené mezi sebou velmi nekomfortně. Cílem návrhu je vytvořit propojená náměstíčka, a to právě skrze Libušinu třídu. V té může být zklidněna doprava, vzhledem k tomu, že většina obyvatel Kohoutovic přijíždí ze směru od Bohunic. Na straně od Libušina údolí je hustota dopravy podstatně menší. Zklidnění má motivovat obyvatele, aby mezi oběma stranami přecházeli v úrovni silnice.

Tento návrh podrobuje kritice požadavek na maximum 1000 m2 zastavěné plochy, včetně podzemních podlaží s garážemi. Garáže ve 2. podzemním podlaží využívají co největší plochu možného řešeného území a svým výškovým umístěním kopírují přirozené svažování terénu. Toto řešení je ekonomičtější, protože snižuje nároky na výkopové práce a zakládání. Navíc přináší vyšší estetickou kvalitu, protože umožňuje použít garáže k modelaci terénu a tím i utvoření veřejného prostoru nad nimi v úrovni Libušiny třídy. Nové náměstíčko u navrhované budovy a stávající níže položená „zelená ulice“ u sousední budovy s restaurací jsou propojeny svažitou plochou s pozvolným schodištěm. To spolu s vodotečí tvoří výrazný výtvarný prvek.

Návrh je poměrně snadno upravitelný, aby zastavěná plocha včetně garáží byla 1000 m2. Dá se toho docílit přesunem výškově posunutých částí garáže do 3. PP, ovšem za cenu větší hloubky výkopu, náročnějšího zakládání a nutnosti budování rampy, tedy s podstatně většími investičními náklady.

Komplexní architektonické řešení budovy

Budova sestává ze dvou hlavních hmotových celků. První celek obsahuje kulturní sál a jeho zázemí a přiléhá těsně k Libušině třídě. Druhý celek obsahuje převážně kancelářské prostory ÚMČ a je odsazen dále od ulice. Díky tomu před ním vzniká veřejný prostor, rozšířená ulice v úrovni chodníku Libušiny třídy. Obě části jsou propojeny proskleným krčkem, který obsahuje předprostor sálu. Celek tvoří půdorys tvaru L, který myšlenkově uzavírá zmíněný prstenec budov kolem centra sídliště.

Dominantní částí budovy je kulturní sál. Jeho horní podlaží předstupuje před obvodové stěny. Předsazení je zdůrazněno viditelnými vzpěrami v obvodovém zdivu, sešikmeným spodním čelem konzoly a mírně se sbíhajícími přiznanými sloupky horního podlaží. Ztvárnění sálu navazuje na výrazné stavby v Kohoutovicích – bývalou vyhlídkovou kavárnu na střeše panelového domu a věžový vodojem. Nová stavba je první z gradující trojice, kterou je možné spatřit při jízdě do kopce ze směru Libušina údolí.

Při pohledu z louky se uplatňuje pouze dlouhá hmota kancelářského traktu. Fasádu tvoří výrazné pásy oken dynamizované sešikmenou zvýšenou atikou a ustoupeným svislým pásem prosklení schodiště. Jedno typické podlaží se nachází v úrovni 1. PP. Je tím opticky sníženo převýšení mezi ulicí a zelenou plochou, které dosahuje výšky až dvou podlaží. Garáže pak tvoří nízkou ustupující podnož, díky které získává parkové průčelí příjemné proporce. Ztvárnění fasády je založeno na kontrastu bílé hladké omítky a tmavě hnědých dřevěných okenních rámů. Garážová podnož je vytvořena z pohledového betonu. Fasádu horního podlaží sálu a prosklení chodbového traktu tvoří profilované sklo Copilit. V prosklení chodeb jsou za copilitem osazeny svislé pásy skla s barevnou fólií, fasáda do ulice je tím oživena prosvítajícími barevnými pásy.

Kontrast bílých stěn a tmavého dřeva se projevuje i v interiéru. Výrazným prvkem foyer se stává dělící stěna ze svislých pásů barevného skla, která je podsvícená a do které je vsazeno hlavní schodiště. Na schodiště navazuje posezení. Prostory foyer i sálu jsou dynamizovány sešikmenými plochami zábradlí balkonu a schodiště.

Dispoziční řešení

Přibližně uprostřed budovy v 1. NP. se nachází hlavní vstup. Ten rozděluje úřední část po levé straně a společenskou část po pravé straně. Přímo na něj navazuje podatelna na jedné straně a šatna a bufet na pravé straně. Kancelářská podlaží jsou propojena schodištěm, na které navazuje vždy blok záchodů, kuchyňka a odpočinkový prostor s výhledem do lesa, který slouží klientům i úředníkům. Na vstupní halu přímo navazuje dolní foyer, bufet a WC pro návštěvníky. Hlavním schodištěm se dostáváme do horního foyer, které může být odděleno prosklenou posuvnou stěnou a může zároveň sloužit jako velká zasedací místnost pro veřejnost. V 1. PP. jsou pod kulturním sálem umístěny sklady, pod spojovacím krčkem technologické centrum budovy a do části kancelářského traktu zasahují šatny pro účinkující. Poslední podlaží ve zvýšené atice obsahuje kancelář starosty, tajemníka a sekretariát. Přímo navazuje na střešní terasu, která může sloužit i pro schůze veřejnosti.

Konstrukční řešení

Garáže tvoří monolitické železobetonové stěny, které spolu se základovou deskou vytváří krabicové základy. Horní stavba je řešena jako ocelový skelet se spřaženými železobetonovými stropními deskami. Obvodové stěny tvoří panely na bázi dřeva s konopnou tepelně izolační výplní a s povrchem z dřevovláknitých desek nesoucích omítku. Střecha je plochá jednoplášťová, s intenzivní zelení v květnících. Vnitřní příčky a obklady jsou ze sádrovláknitých desek a z desek z lisované slámy.

Energetický koncept a technické zařízení.

Výhradním zdrojem tepla je kaskáda tepelných čerpadel země-voda se zemními vrty. Budova je řešena jako nízkoenergetická. Vytápění je stropní, prostřednictvím tzv. aktivovaných stropů se zabetonovaným topným potrubím. Ty slouží i pro chlazení. Kulturní sál je vybaven vzduchotechnickým větráním s rekuperací tepla. Okrasný vodní prvek navazuje na nádrž na dešťovou vodu. Ta je po filtraci využívána na splachování, v umyvadlech a dřezech. V budově je proveden centrální datový rozvod, na který je napojený vyvolávací systém s rozhlasem.

 ©2006-2022 Martin Švec | Napište mi | Tento web nepoužívá cookies