O Druhém městě

Rubrika: Výstava LÁZNĚ | ZDRÓJ | KYPOPT
Autor: Martin Švec
Datum zveřejnění: 2023-05-23

Má zde představená výtvarná a sociální symbolika i nějaký praktický význam?

Jak již bylo řečeno, toto není návrh městečka (alternativní developerský projekt) složené z budov, které se autorovi líbily z důvodu jeho nepopírané slabosti pro retrofuturistickou technoestetiku. Modely budov a jejich propojení má za cíl představit možnost, jak využívat v tržních podmínkách obtížně využitelné budovy, tím zabránit jejich bourání či jiné devastaci – a s tím spojenému promarňování přírodního, sociálního a kulturního bohatství.

Komu je tento návrh lázeňského městečka určen? A jak to bude fungovat?

Tato mezinárodní síť lázeňských zařízení je zaměřená především na problémy duševního charakteru (deprese, úzkostné stavy, psychotraumata, poruchy autistického spektra, poruchy pozornosti, ztráta motivace a pracovní přetížení), které dopadají obzvláště na mladou generaci a jejichž neohraničený spektrální charakter vede:

• ke smazání rozdílu mezi pacienty, personálem a běžnými obyvateli lázní. Kdokoliv, kdo v takových lázních pobývá, je příjemcem i poskytovatelem péče zároveň

• k nutnosti strávit v lázních ne jen týdny a měsíce, ale roky – ba dokonce celou životní etapu. Lidé se nepohybují za lázeňskou péčí, ale lázeňská péče se pohybuje k lidem.

Z těchto důvodů domy zůstávají na svých místech. A dostávají se do péče propojující a zastřešující organizace:

DRUHÉ MĚSTO | DRUGIE MIASTO | DRUGE MISTO

Proč jsou zdejší budovy tak různé? Co dělá v lázních obchodní centrum a filmová „továrna“?

Cílem této organizace je zajistit nové funkční naplnění budov podle následujících principů:

a) Původně obytné domy nebo budovy dobře přeměnitelné na bydlení (administrativní budovy) [Jasanový vrch, Slavjansk, Stalownik, Pentagon]
Většinu funkčního využití tvoří bydlení rozmanitého charakteru i rozmanité délky trvání: plně soukromé i komunitní bydlení, od hotelových pokojů po trvalé bydlení, od garsonek pro singles po velké byty pro rodiny s dětmi. Byty jsou vždy součástí místního veřejného bytového fondu a jsou pronajímány za ceny dostupné všem. Někdy je dostupnost bydlení spojená i s městskou podporou podnikání (ateliérové byty). Všechny tyto obytné domy jsou zároveň polyfunkční, a tím, že zastřešující organizace v nich na družstevní či komunitní bázi provozuje lázeňské služby.

b) Neobytné budovy od začátku navržené pro výrobu a podnikání, jejichž přestavba na bydlení je nevýhodná [Filmové studio Hády, OD Ještěd]
Charakter výroby, obchodu a podnikání je určen tak, aby stejně jako bydlení i lázeňství měl charakter péče – o životní prostředí, společnost i potřeby člověka co nejvíce skutečné a nedeformované tlakem tržního prostředí. Obzvláště je zacíleno podporu umělecké tvorby coby společensky nedoceněného sektoru s extrémní mírou podnikatelského rizika. Do umělecké tvorby zastoupené např. filmovým studiem jsou zapojeny v místě působící vysoké školy. Ovšem nelze zapomínat i na běžné lidské potřeby reprezentované např. lokálními trhy, lokální výrobou spotřebního zboží a potravin a firmami věnujícími se cirkulární ekonomice. Zastřešující organizace zajistí fungování těchto podniků na družstevní bázi se zaručením důstojných pracovních podmínek i samosprávy pracovníků, zejména poskytnutím majetkových a právních záruk zabezpečujících jistotu práce.

c) Budovy rozsahu většího rodinného domu, u kterých se nabízí nadstandardní soukromé bydlení [Vila Přehrada, Vila Stalownik]
Možnost nadstandardního bydlení je zde výměnou za správu nejbližšího okolí a zajištění jeho společensky funkční náplně sloužící všem bez rozdílu (např. pláž a sportovní hřiště nebo jen zeleň s vysokým ekologickým významem). Každá taková vila má fakticky dva obýváky: soukromý pro potřeby rodiny a mnohem větší veřejný pro konání vzdělávacích, terapeutických, kulturních a samosprávných akcí. Jak je pro lázně typické, prostory větších soukromých domů mohou i nemusí být poskytnuty pro krátkodobé ubytování.

Technické podmínky

Nepovede oživování technicky zastaralých budov k plýtvání energiemi?

Všechny součásti Druhého města jsou navrženy tak, aby využívaly nejnovější poznatky pro zajištění dostupných energií – tepelná čerpadla a fotovoltaická pole, příp. vodíkové stanice pro sdílené autoflotily; a pro snížení uhlíkové stopy i jiných nároků na přírodní zdroje – např. využívání dešťové vody a přečištění vod ze sprch, van a bazénů pomocí ozeleněných fasád. Samozřejmostí je bezbariérovost budov a jejich pozemků, což je zajištěno nejen výtahy, ale i dispozičním řešením sledujícím minimalizaci překážek pro zdravotně znevýhodněné osoby, děti a všechny osoby o všechny jmenované pečující.

Je to opravdu bezbariérové? Může zde žít i těžko pohyblivá babička a její malá pravnoučata? Splnění velké části těchto podmínek závisí na řešení blízkého i širokého okolí obnovovaných domů, kde vliv architekta a jednotlivého investora je omezený. Zázemí síťující organizace však umožní zvýšit ovlivnitelnost těchto podmínek (např. zajištění komfortnější hromadné dopravy).

Ekonomické podmínky

To asi všechny bude zajímat nejvíce – kde na to vezmeme?

Dosahování těchto cílů je za současných socioekonomických podmínek značně ztíženo. Naději však opět přináší vznik zastřešující síťové organizace, která je založená na propojení a tím i znásobení moci motivace a finančních zdrojů zúčastněných. Toto propojení je dobrovolné a založené na vzájemné důvěře podpořené majetkoprávními zárukami. Jedná se organizaci občanů a občanek zdola, která sice v jisté míře využívá veřejných institucí a klade na ně požadavky, přičemž na oplátku přináší benefity dostupné všem a tím za tyto veřejné instituce dělá práci. Avšak primárně funguje nezávisle na státní správě a politickém prostředí – systému navzdory – aniž by se vlád i veřejného mínění na cokoliv ptala.
 

Akce se koná se záštitou primátorky JUDr. Markéty Vaňkové a za finanční podpory statutárního města Brna.